ČERNÁ HORA - MONTENEGRO
3.6.2006 ratifikoval parlament Černé Hory na svém mimořádném zasedání výsledky referenda a přijal Usnesení o vyhlášení nezávislosti Republiky Černá Hora a Deklaraci nezávislé Republiky Černá Hora (Republika Crna Gora).
HLAVNÍ MĚSTO
Podgorica má 173 obyvatel a nachází se při soutoku řek Morača a Ribnica, asi 40 km od mořského pobřeží a 30 km severně od Skadarského jezera v nadmořské výšce pouhých 44 m. Pogdgorica je čtvrtým nejnavštěvovanějším hlavním městem v jihovýchodní Evropě. Podgorica je centrem proslulých kulturních zařízení v Černé Hoře. Památky, které stojí za to navštívit - Černohorské národní divadlo, Černohorské národní muzeum, Centrum archeologického výzkumu a Muzeum Marka Miljanova.
OBYVATELSTVO A NÁBOŽENSTVÍ
Černou Horu lze označit za stát relativně multikulturní. Podle sčítání lidu v roce 2003 měla Černá Hora celkem 620 145 obyvatel, z nichž Černohorci tvořili pouze 43 %; další část tvořilli Srbové (32 %), Bosňáci(8 %), Muslimové (5 %), Albánci (3 %), zbytek jsou jiné národnosti. Odhaduje se, že každý druhý Černohorce žije mimo Černou Horu. Při sčítání v roce 2003 se 74 % obyvatel země přihlásilo k pravoslavnému vyznání, 18 % jsou muslimové, římských katolíků jsou v zemi necelá 4 %. V zemi je velmi malý počet ateistů, dohromady s lidmi jiného než výše řečených vyznání tvoří méně než 5 % obyvatelstva.
Úředním jazykem je černohorština, která se píše buď cyrilicí nebo latinkou.
PŘÍRODA A PODNEBÍ
Příroda Černé Hory je divoká, neporušená a krásná. Fytogeograficky patří území Černé Hory ke středomořské oblasti, ale jeho velká část je tvořena pohořími s větší nadmořskou výškou, takže rostlinstvo a krajina má horský ráz. Lze tu najít rostliny jako v Alpách a Karpatech. K obrovské rozmanitosti rostlin a hmyzu přispívá i extenzívní pastva, ke které dochází prakticky všude.
Nejvyšší ochrany požívá příroda ve čtyřech národních parcích: Durmitor, NP Biogradska gora, NP Lovćen a Skadarské jezero.
V ČH se odlišují dvě podnebné oblasti: v přímořské části je středomořské (mediteranní) podnebí s teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou, teploty však málokdy klesají pod bod mrazu (pouze když fouká obávaná bóra). Pokud napadne sníh, během dne roztaje. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 8°C, v červenci 27°C, ojediněle může vystoupat až ke 40°C. Teplota mořské vody dosahuje při hladině až 27°C. Jaro přichází velmi brzy, začátkem března. Příjemný je podzim, který bývá slunný a teplý.
Ve vnitrozemí je podnebí kontinentální - drsnější v závislosti hlavně na nadmořské výšce a konkrétní expozice místa. V zimě teploty často klesají pod bod mrazu, sněhu bývá hodně a drží se do pozdních jarních dní – dopoledne můžete lyžovat a o několik hodin později se můžete slunit na některé z nesčetných pláží Jadranu. V červenci teplota vystoupá až na 18°C.
Celkově je však podnebí pod vlivem moře, mořská voda se přes léto ohřeje, teplo se pozvolna uvolňuje do ovzduší. Pobřeží Černé Hory má 2700 slunečních hodin v roce.
UBYTOVÁNÍ
V současné době je v celé Černé Hoře k dispozici asi 240000 lůžek, z toho asi 37000 je v hotelech a turistických komplexech, 20000 v kempech, 18000 v zotavovnách a zbytek v soukromí. Počet lůžek stále roste. Hotely na pobřeží jsou bez ohledu na svoji kategorii kvalitnější než hotely ve vnitrozemí (vzhledem k tomu, že zejména ve vnitrozemí došlo v 90. letech minulého století a na začátku 21. století k velké stagnaci v cestovním ruchu Černé Hory). V poslední době byla v Černé Hoře provedena rekategorizace ubytovacích zařízení resp. hotely, kempy i soukromé apartmány a pokoje byly zařazeny do nového kategorizačního uspořádání užívaného v Evropě a označovaného počtem hvězdiček. U hotelů je celkem pět kategorií. Ta nejvyšší kategorie, luxusní, je označována pěti hvězdičkami, nejnižší jednou hvězdičkou. U kempů jsou kategorie čtyři. Návštěvník Černé Hory ubytovaný v kterémkoli typu ubytovacího zařízení je povinen zaplatit tzv. pobytovou taxu. Pobytová tax bývá často součástí ceny za ubytování, ale v některých případech se připočítává zvlášť. Je možno se také ubytovat v soukromí. Tato forma ubytování se stále rozšiřuje a zkvalitňuje. Při ubytování v soukromí je velmi důležitým kriteriem počet osob, které používají dané sanitárie, kolik osob používá jedno WC a koupelnu, zda je WC odděleno od koupelny nebo sprchy. Předem si ověřte čistotu pokoje i čistotu sanitárního zařízení.
Na závěr ještě doporučujeme: Neubytovávejte se pozdě večer, abyste měli, pokud Vám ubytování nebude vyhovovat dost času si najít jiné. Žádejte potvrzení o tom, že Vás ubytovatel policejně přihlásil (můžete ho potřebovat).
DOPRAVA DO ČERNÉ HORY
Letecká doprava
Přímá letecká přeprava z České republiky do Černé Hory nebyla zatím zavedena. Je však možno letět z Prahy do Budapešti a odtud pak přímou leteckou pravidelnou linkou buď do Podgorice, nebo do přímořského Tivatu. Letiště Golubovci-Podgorica je od hlavního města vzdáleno 4 km, od Tivatu je pak letiště vzdáleno 6 km.
Silniční doprava
Autobusová doprava je jednou z možností, jak cestovní kanceláře dopravují účastníky svých zájezdů do černohorských letovisek. Autobusy, jimiž se přeprava uskutečňuje, jsou většinou moderní, klimatizované. Cena jízdného tam i zpět se pohybuje kolem 2500 Kč, podle vzdálenosti místa na černohorském pobřeží.
Hlavní černohorskou dopravní tepnou je dosud Jadranská magistrála, která vede souběžně s mořem od hraničního přechodu s Chorvatskem (Sutorina -Debeli brijeg / Karasovići) do Ulcinje a je slušné úrovně. Další důležitou komunikací je silnice Petrovac - Podgorica a její pokračování přes Kolašin a Bijelo Polje na sever, na hranice se Srbskem. Pro cestovní ruch má význam silnice z Budvy do Cetinje a odtud do Podgorice. Hlavní spojnicí Černé Hory s Bosnou a Hercegovinou je silnice z města Herceg-Novi do Trebinje. K významnému doplnění silniční sítě došlo v r. 2005 otevřením tunelu Sozina v jihozápadní části Černé Hory na trase Bar - Podgorica. Tento tunel, který je jednou z nejmodernějších a nejprestižnějších černohorských staveb poslední doby, zkrátí dosavadní cestu z města Baru v přímoří do Hlavního města Podgorice o 25 km. Na tunel, který je dlouhý 4,2 km navazují příjezdové komunikační spojky o celkové délce 12 km (i s tunelem). Tunel je vybaven nejmodernější zabezpečovací technikou. Za průjezd tunelem a novými silničními spojkami - rychlostními silnicemi se platí za osobní auto poplatek 2,5 eura.
Železniční doprava
V současné době vede hlavní železniční koridor z Baru na pobřeží do Podgorice a odtud dále do Srbska, do Bělehradu. Tato železnice byla vybudována v 60. letech minulého století jako první železnice v zemi o normální rozchodu a představovala (a dosud představuje) jediné železniční spojení v této části jadranského přímoří do balkánského vnitrozemí. Byla budována především pro dopravu nákladů ze srbského a černohorského vnitrozemí do přístavu v Baru (a zpět). Právě v souvislosti s touto železnicí se počítalo s Barem jako s jedním z hlavních nákladních přístavů v socialistické Jugoslávii. Měla hrát též důležitou roli v plánované industrializaci Černé Hory a jižní části Srbska. Tato trať vedoucí velmi exponovaným terénem je i mimořádným technickým dílem, dosud právem obdivovaným.
Kromě této hlavní trati vede odbočka z Podgorice do města Nikšić a z Podgorice do Skadaru v Albánii.
STRAVOVÁNÍ A KUCHYNĚ
V minulosti se značně lišila černohorská kuchyně v přímoří od vnitrozemské, v moderní době se rozdíly stále více stírají. Pro přímořskou kuchyni jsou typické hlavně všechny způsoby úpravy ryb a plodů moře, stejně jako zelenina - vařená i syrová. Přílohou bývá téměř výhradně bílý chléb. Ta vnitrozemská spočívá hlavně na mléčných výrobcích - sýrech, dále obilninách, luštěninách, vařené zelenině, bramborách a mase, a to buď vepřovém nebo jehněčím či skopovém. Vycházelo se tedy z toho, co příroda dala, resp. co si mohl Černohorec vypěstovat.
Ale jsou dobroty, které jsou nesmírně oblíbené jak v přímoří, tak i ve vnitrozemí. A mezi nimi zaujímá první místo, podobně jako v Chorvatsku, pršut, tedy vepřová šunka sušená a uzená postaru za specifických podmínek. A mezi pršuty vede v Černé Hoře tzv. njegušský pršut, tedy ten, který pochází z oblasti horského pásma Njeguši nad bokou Kotorskou. A podává se jako předkrm , jako pokrm na uvítanou vzácného hosta, k večeři - prostě může se servírovat kdykoli. Často mu je společníkem některý z mnoha druhů výtečných sýrů - ať už z kravského, ovčího nebo kozího mléka. Sýry se vyrábějí do určité míry podomácku a ty jsou také nejchutnější a nejkvalitnější. A je lhostejné, zda je to tzv. "prevreli sir", tj. sýr vyzrálý, nebo tzv. "mladi sir", podobající se naším tvarohovým sýrům.
INFORMACE O CENÁCH
Ceny v obchodech | |
---|---|
Potraviny | Cena v eurech |
Chléb | od 0,50 |
Mléko (1 l) | od 0,90 |
Sýr, uzenina (100 g) | od 0,70 |
Jogurt | od 1,20 |
Máslo (250 g) | od 3,50 |
Kuřecí prsa (1 kg) | od 4,50 |
Nealkoholické nápoje (1 l) | od 0,60 |
Minerálka (1 l) | od 0,60 |
Pivo domácí - Nikšičko (0,5 l) | od 0,50 |
Víno (0,7) | od 3,00 |
Zmrzlina balená | od 0,40 |
Zelenina (1 kg) | od 0,50 |
Jablka, broskve (1 kg) | od 1,50 |
Hrozny (1 kg) | od 1,80 |
Meloun (1 kg) | od 2,00 |
Cigarety zahraniční |
od 1,60 |
Ceny pohonných hmot (30.6.2010) | |
---|---|
Jugopetrol AD Kotor | Cena v eurech |
Benzín Super 98 | 1,18 |
Benzín bezolovnatý 95 | 1,20 |
Diesel D2 | 1,10 |
EKO Diesel | 1,11 |
SPORT
Potápění
Potápěčská střediska a potápěčské kluby na černohorském pobřeží organizují jak kurzy potápění (ronjenje), tak i návštěvy atraktivních potápěčských lokalit.
V příbřežních oblastech se mořská hloubka pohybuje kolem 35 m. Do této hloubky spadá většinou skalními stěnami, pak pokračuje písečnými plošinami. Skalní stěny se vyznačují bohatou faunou a flórou - lze tu vidět velké kolonie rohovitek nádherných barev i vzácné korály. Plošiny pak pokrývají louky Posidonie Neptunovy.
V černohorském podmoří, které dosud nebylo zcela prozkoumáno a zabezpečeno proti krádežím, je několik bohatých hydroarcheologických nalezišť, mj. v těchto lokalitách: v Risanském zálivu v boce Kotorské, u mysu Kaljala u Rose na poloostrově Luštica, u obce Njivice u Herceg-Novi v boce Kotorské, v zátoce Bigovo u Tivatu, u mysu Platamuni u Budvy, u mysu Volupce u Baru a u Ulcinje.
Windsurfing
Přírodní podmínky pro windsurfing (jedrenje na dasci) na černohorském pobřeží jsou mimořádně příznivé, nejvíc však surfaři vyhledávají lokality v Ulcinji - kolem Velké pláže a Ady Bojany, dále na Budvanské riviéře a v boce Kotorské. Mimo Jadran je velmi oblíbené surfování na Skadarském jezeře.
Hlavními středisky jsou: Velká pláž a Ada Bojana u Ulcinje, Tivat, kde jsou střediska se školami.
Paragliding
Paragliding nad letoviskem Bečići
Je možné jej provozovat na několika místech na černohorském pobřeží. Jednou z nejznámějších míst pro paragliding je lokalita Brajići. Vzlétá a přistává se na pláži v Bečići (Brajići je v severozápadní části pláže). Další lokalitou je např. kopec Vrmac nad Tivatem (550 m), Dizdarice nad Herceg-Novi (850 n). Všechny tři lokality jsou oblíbeny pro krásný pohled na pobřeží, moře a na horské hřebeny z ptačí perspektivy.
Pro zkušené je určena lokalita v pohoří Lovćen, tedy mimo pobřeží. Startuje se ve výšce 1660 m a přistává se ve 20 m.
Míčové sporty
Tenisové kurty u pláže v Bečići
V hlavních letoviscích černohorského pobřeží jsou možnosti provozování většiny míčových sportů: tenisu, volejbalu, plážového volejbalu, fotbalu, plážového fotbalu, basketbalu, házené aj. V některých místech jsou kryté haly pro tyto sporty, jinde jsou otevřená hřiště.V Budvě je hřiště pro mezinárodní utkáni v plážovém fotbalu, kde návštěvníci mohou sledovat napínavá mezinárodní utkání (Beach Soccer).
Boccia
Je jedním z nejoblíbenějších sportů v celém Středomoří. Na černohorském pobřeží jsou nejlepší podmínky v boce Kotorské a v Budvě. Dráhy jsou vybaveny podle mezinárodních standardů.
Jízda na kole
Cyklistických stezek je na pobřeží málo, spíš se pěstuje jízda na horských kolech v horském terénu.
V dubnu se koná velmi prestižní mezinárodní cyklistický závod Po cestách krále Nikoly (Putevima kralja Nikole). Obvykle se jej zúčastní cyklisté z více než 30 zemí. Několik jeho etap se jede v Černé Hoře, několik v Itálii.
Vodní pólo
Zájemci o tento sport mohou na místě kontaktovat sportovní kluby, zaměřené na tento sport. K nejlepším patří klub Jadran, nejstarší klub v bývalé Jugoslávii a několikanásobný mistr Jugoslávie - v Herceg-Novi.