ČERNÁ HORA - MONTENEGRO

3.6.2006 ratifikoval parlament Černé Hory na svém mimořádném zasedání výsledky referenda a přijal Usnesení o vyhlášení nezávislosti Republiky Černá Hora a Deklaraci nezávislé Republiky Černá Hora (Republika Crna Gora). 

 

HLAVNÍ MĚSTO

Podgorica má 173 obyvatel a nachází se při soutoku řek Morača a Ribnica, asi 40 km od mořského pobřeží a 30 km severně od Skadarského jezera v nadmořské výšce pouhých 44 m. Pogdgorica je čtvrtým nejnavštěvovanějším hlavním městem v jihovýchodní Evropě. Podgorica je centrem proslulých kulturních zařízení v Černé Hoře. Památky, které stojí za to navštívit - Černohorské národní divadlo, Černohorské národní muzeum, Centrum archeologického výzkumu a Muzeum Marka Miljanova.

 

OBYVATELSTVO A NÁBOŽENSTVÍ

Černou Horu lze označit za stát relativně multikulturní. Podle sčítání lidu v roce 2003 měla Černá Hora celkem 620 145 obyvatel, z nichž Černohorci tvořili pouze 43 %; další část tvořilli Srbové (32 %), Bosňáci(8 %), Muslimové (5 %),  Albánci (3 %), zbytek jsou jiné národnosti. Odhaduje se, že každý druhý Černohorce žije mimo Černou Horu. Při sčítání v roce 2003 se 74 % obyvatel země přihlásilo k pravoslavnému vyznání, 18 % jsou muslimové, římských katolíků jsou v zemi necelá 4 %. V zemi je velmi malý počet ateistů, dohromady s lidmi jiného než výše řečených vyznání tvoří méně než 5 % obyvatelstva.

 

Úředním jazykem je černohorština, která se píše buď cyrilicí nebo latinkou.

 

PŘÍRODA A PODNEBÍ

 

Příroda Černé Hory je divoká, neporušená a krásná. Fytogeograficky patří území Černé Hory ke středomořské oblasti, ale jeho velká část je tvořena pohořími s větší nadmořskou výškou, takže rostlinstvo a krajina má horský ráz. Lze tu najít rostliny jako v Alpách a Karpatech. K obrovské rozmanitosti rostlin a hmyzu přispívá i extenzívní pastva, ke které dochází prakticky všude.

Nejvyšší ochrany požívá příroda ve čtyřech národních parcích: Durmitor, NP Biogradska gora, NP Lovćen a Skadarské jezero.

 

V ČH se odlišují dvě podnebné oblasti: v přímořské části je středomořské (mediteranní) podnebí s teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou, teploty však málokdy klesají pod bod mrazu (pouze když fouká obávaná bóra). Pokud napadne sníh, během dne roztaje. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 8°C, v červenci 27°C, ojediněle může vystoupat až ke 40°C. Teplota mořské vody dosahuje při hladině až 27°C. Jaro přichází velmi brzy, začátkem března. Příjemný je podzim, který bývá slunný a teplý.
Ve vnitrozemí je podnebí kontinentální - drsnější v závislosti hlavně na nadmořské výšce a konkrétní expozice místa. V zimě teploty často klesají pod bod mrazu, sněhu bývá hodně a drží se do pozdních jarních dní – dopoledne můžete lyžovat a o několik hodin později se můžete slunit na některé z nesčetných pláží Jadranu. V červenci teplota vystoupá až na 18°C.
Celkově je však podnebí pod vlivem moře, mořská voda se přes léto ohřeje, teplo se pozvolna uvolňuje do ovzduší. Pobřeží Černé Hory má 2700 slunečních hodin v roce.

 

 UBYTOVÁNÍ

 

 V současné době je v celé Černé Hoře k dispozici asi 240000 lůžek, z toho asi 37000 je v hotelech a turistických komplexech, 20000 v kempech, 18000 v zotavovnách a zbytek v soukromí. Počet lůžek stále roste. Hotely na pobřeží jsou bez ohledu na svoji kategorii kvalitnější než hotely ve vnitrozemí (vzhledem k tomu, že zejména ve vnitrozemí došlo v 90. letech minulého století a na začátku 21. století k velké stagnaci v cestovním ruchu Černé Hory). V poslední době byla v Černé Hoře provedena rekategorizace ubytovacích zařízení resp. hotely, kempy i soukromé apartmány a pokoje byly zařazeny do nového kategorizačního uspořádání užívaného v Evropě a označovaného počtem hvězdiček. U hotelů je celkem pět kategorií. Ta nejvyšší kategorie, luxusní, je označována pěti hvězdičkami, nejnižší jednou hvězdičkou. U kempů jsou kategorie čtyři. Návštěvník Černé Hory ubytovaný v kterémkoli typu ubytovacího zařízení je povinen zaplatit tzv. pobytovou taxu. Pobytová tax bývá často součástí ceny za ubytování, ale v některých případech se připočítává zvlášť. Je možno se také ubytovat v soukromí. Tato forma ubytování se stále rozšiřuje a zkvalitňuje. Při ubytování v soukromí je velmi důležitým kriteriem počet osob, které používají dané sanitárie, kolik osob používá jedno WC a koupelnu, zda je WC odděleno od koupelny nebo sprchy. Předem si ověřte čistotu pokoje i čistotu sanitárního zařízení.

 

Na závěr ještě doporučujeme: Neubytovávejte se pozdě večer, abyste měli, pokud Vám ubytování nebude vyhovovat dost času si najít jiné. Žádejte potvrzení o tom, že Vás ubytovatel policejně přihlásil (můžete ho potřebovat).


DOPRAVA DO ČERNÉ HORY

 

Letecká doprava

Přímá letecká přeprava z České republiky do Černé Hory nebyla zatím zavedena. Je však možno letět z Prahy do Budapešti a odtud pak přímou leteckou pravidelnou linkou buď do Podgorice, nebo do přímořského Tivatu. Letiště Golubovci-Podgorica je od hlavního města vzdáleno 4 km, od Tivatu je pak letiště vzdáleno 6 km.

 

Silniční doprava

Autobusová doprava je jednou z možností, jak cestovní kanceláře dopravují účastníky svých zájezdů do černohorských letovisek. Autobusy, jimiž se přeprava uskutečňuje, jsou většinou moderní, klimatizované. Cena jízdného tam i zpět se pohybuje kolem 2500 Kč, podle vzdálenosti místa na černohorském pobřeží.

Hlavní černohorskou dopravní tepnou je dosud Jadranská magistrála, která vede souběžně s mořem od hraničního přechodu s Chorvatskem (Sutorina -Debeli brijeg / Karasovići) do Ulcinje a je slušné úrovně. Další důležitou komunikací je silnice Petrovac - Podgorica a její pokračování přes Kolašin a Bijelo Polje na sever, na hranice se Srbskem. Pro cestovní ruch má význam silnice z Budvy do Cetinje a odtud do Podgorice. Hlavní spojnicí Černé Hory s Bosnou a Hercegovinou je silnice z města Herceg-Novi do Trebinje. K významnému doplnění silniční sítě došlo v r. 2005 otevřením tunelu Sozina v jihozápadní části Černé Hory na trase Bar - Podgorica. Tento tunel, který je jednou z nejmodernějších a nejprestižnějších černohorských staveb poslední doby, zkrátí dosavadní cestu z města Baru v přímoří do Hlavního města Podgorice o 25 km. Na tunel, který je dlouhý 4,2 km navazují příjezdové komunikační spojky o celkové délce 12 km (i s tunelem). Tunel je vybaven nejmodernější zabezpečovací technikou. Za průjezd tunelem a novými silničními spojkami - rychlostními silnicemi se platí za osobní auto poplatek 2,5 eura.

 

Železniční doprava

V současné době vede hlavní železniční koridor z Baru na pobřeží do Podgorice a odtud dále do Srbska, do Bělehradu. Tato železnice byla vybudována v 60. letech minulého století jako první železnice v zemi o normální rozchodu a představovala (a dosud představuje) jediné železniční spojení v této části jadranského přímoří do balkánského vnitrozemí. Byla budována především pro dopravu nákladů ze srbského a černohorského vnitrozemí do přístavu v Baru (a zpět). Právě v souvislosti s touto železnicí se počítalo s Barem jako s jedním z hlavních nákladních přístavů v socialistické Jugoslávii. Měla hrát též důležitou roli v plánované industrializaci Černé Hory a jižní části Srbska. Tato trať vedoucí velmi exponovaným terénem je i mimořádným technickým dílem, dosud právem obdivovaným.

Kromě této hlavní trati vede odbočka z Podgorice do města Nikšić a z Podgorice do Skadaru v Albánii.

 

STRAVOVÁNÍ A KUCHYNĚ

V minulosti se značně lišila černohorská kuchyně v přímoří od vnitrozemské, v moderní době se rozdíly stále více stírají. Pro přímořskou kuchyni jsou typické hlavně všechny způsoby úpravy ryb a plodů moře, stejně jako zelenina - vařená i syrová. Přílohou bývá téměř výhradně bílý chléb. Ta vnitrozemská spočívá hlavně na mléčných výrobcích - sýrech, dále obilninách, luštěninách, vařené zelenině, bramborách a mase, a to buď vepřovém nebo jehněčím či skopovém. Vycházelo se tedy z toho, co příroda dala, resp. co si mohl Černohorec vypěstovat.

Ale jsou dobroty, které jsou nesmírně oblíbené jak v přímoří, tak i ve vnitrozemí. A mezi nimi zaujímá první místo, podobně jako v Chorvatsku, pršut, tedy vepřová šunka sušená a uzená postaru za specifických podmínek. A mezi pršuty vede v Černé Hoře tzv. njegušský pršut, tedy ten, který pochází z oblasti horského pásma Njeguši nad bokou Kotorskou. A podává se jako předkrm , jako pokrm na uvítanou vzácného hosta, k večeři - prostě může se servírovat kdykoli. Často mu je společníkem některý z mnoha druhů výtečných sýrů - ať už z kravského, ovčího nebo kozího mléka. Sýry se vyrábějí do určité míry podomácku a ty jsou také nejchutnější a nejkvalitnější. A je lhostejné, zda je to tzv. "prevreli sir", tj. sýr vyzrálý, nebo tzv. "mladi sir", podobající se naším tvarohovým sýrům.

 

 

 INFORMACE O CENÁCH            

                          

Ceny v obchodech
Potraviny Cena v eurech
Chléb od 0,50
Mléko (1 l) od 0,90
Sýr, uzenina (100 g) od 0,70
Jogurt od 1,20
Máslo (250 g) od 3,50
Kuřecí prsa (1 kg) od 4,50
Nealkoholické nápoje (1 l) od 0,60
Minerálka (1 l) od 0,60
Pivo domácí - Nikšičko (0,5 l) od 0,50
Víno (0,7) od 3,00
Zmrzlina balená od 0,40
Zelenina (1 kg) od 0,50
Jablka, broskve (1 kg) od 1,50
Hrozny (1 kg) od 1,80
Meloun (1 kg) od 2,00
Cigarety zahraniční

od 1,60

 

Ceny pohonných hmot (30.6.2010)
Jugopetrol AD Kotor Cena v eurech
Benzín Super 98 1,18
Benzín bezolovnatý 95 1,20
Diesel D2 1,10
EKO Diesel 1,11

 

SPORT

 

Potápění

Potápěčská střediska a potápěčské kluby na černohorském pobřeží organizují jak kurzy potápění (ronjenje), tak i návštěvy atraktivních potápěčských lokalit.

V příbřežních oblastech se mořská hloubka pohybuje kolem 35 m. Do této hloubky spadá většinou skalními stěnami, pak pokračuje písečnými plošinami. Skalní stěny se vyznačují bohatou faunou a flórou - lze tu vidět velké kolonie rohovitek nádherných barev i vzácné korály. Plošiny pak pokrývají louky Posidonie Neptunovy.

V černohorském podmoří, které dosud nebylo zcela prozkoumáno a zabezpečeno proti krádežím, je několik bohatých hydroarcheologických nalezišť, mj. v těchto lokalitách: v Risanském zálivu v boce Kotorské, u mysu Kaljala u Rose na poloostrově Luštica, u obce Njivice u Herceg-Novi v boce Kotorské, v zátoce Bigovo u Tivatu, u mysu Platamuni u Budvy, u mysu Volupce u Baru a u Ulcinje.

 

 
Windsurfing

Přírodní podmínky pro windsurfing (jedrenje na dasci) na černohorském pobřeží jsou mimořádně příznivé, nejvíc však surfaři vyhledávají lokality v Ulcinji - kolem Velké pláže a Ady Bojany, dále na Budvanské riviéře a v boce Kotorské. Mimo Jadran je velmi oblíbené surfování na Skadarském jezeře.

Hlavními středisky jsou: Velká pláž a Ada Bojana u Ulcinje, Tivat, kde jsou střediska se školami.

 

Paragliding

Černá Hora
Paragliding nad letoviskem Bečići

Je možné jej provozovat na několika místech na černohorském pobřeží. Jednou z nejznámějších míst pro paragliding je lokalita Brajići. Vzlétá a přistává se na pláži v Bečići (Brajići je v severozápadní části pláže). Další lokalitou je např. kopec Vrmac nad Tivatem (550 m), Dizdarice nad Herceg-Novi (850 n). Všechny tři lokality jsou oblíbeny pro krásný pohled na pobřeží, moře a na horské hřebeny z ptačí perspektivy.

Pro zkušené je určena lokalita v pohoří Lovćen, tedy mimo pobřeží. Startuje se ve výšce 1660 m a přistává se ve 20 m.

 

Míčové sporty

Bečići
Tenisové kurty u pláže v Bečići

V hlavních letoviscích černohorského pobřeží jsou možnosti provozování většiny míčových sportů: tenisu, volejbalu, plážového volejbalu, fotbalu, plážového fotbalu, basketbalu, házené aj. V některých místech jsou kryté haly pro tyto sporty, jinde jsou otevřená hřiště.V Budvě je hřiště pro mezinárodní utkáni v plážovém fotbalu, kde návštěvníci mohou sledovat napínavá mezinárodní utkání (Beach Soccer).

 

Boccia 

Je jedním z nejoblíbenějších sportů v celém Středomoří. Na černohorském pobřeží jsou nejlepší podmínky v boce Kotorské a v Budvě. Dráhy jsou vybaveny podle mezinárodních standardů.

 

Jízda na kole

Cyklistických stezek je na pobřeží málo, spíš se pěstuje jízda na horských kolech v horském terénu.

V dubnu se koná velmi prestižní mezinárodní cyklistický závod Po cestách krále Nikoly (Putevima kralja Nikole). Obvykle se jej zúčastní cyklisté z více než 30 zemí. Několik jeho etap se jede v Černé Hoře, několik v Itálii.

 

Vodní pólo 

Zájemci o tento sport mohou na místě kontaktovat sportovní kluby, zaměřené na tento sport. K nejlepším patří klub Jadran, nejstarší klub v bývalé Jugoslávii a několikanásobný mistr Jugoslávie - v Herceg-Novi.

 

 

 

Fotogalerie: Černá hora